Dne 2. května 2009 jsme se zúčastnili dvojkoncertu se skupinou Excrementis Magna na taneční zábavě v obci Kamenná, o jejíž existenci jsem do té doby nevěděl, protože moje geografické znalosti severního a severovýchodního okolí Třebíče jsou mizivé. Skupina Excrementis Magna i přes svůj vznosně znějící latinský název nehraje metal nebo hardcore, jak by se asi dalo čekat, ale normální české i zahraniční populární písně stejně jako my. Navíc, i jejich název je v překladu do češtiny trošku prozaičtější, než vypadá v latině. Pojďme se tedy podívat, jak to celé bylo.
V 17:00 jsme si dali sraz na jedné nejmenované benzínce na severu Třebíče u pekárny. Zaparkovali jsme naše tři vozy efektně přímo vedle sebe a já jsem vyrazil dovnitř, abych se zásobil nealkoholickým pivem, jedné nejmenované značky. Už jsem se málem lekl, že Birella nemají, ale naštěstí měli a tak jsem vybral všechny 4 kusy, co měli v ledničce, což prodavačka kvitovala s viditelnou nespokojeností, že zase bude muset jít do lednice doplnit. Přidal jsem navrch ještě polomáčené oplatky, kdyby byla chuť a cigarety, které jsou bohužel už zase pro mě nutností, kterou si pouze těžko odpírám. Mára se vybavil dvěma neznačkovými energy-drinky a vyrazili jsme směrem na Velmez.
Jiří i Mirek jeli s nástroji opatrně, takže jsme jim s Márou v mém Bravíčku brzy zmizeli. Cesta do Kamenné byla překvapivě dlouhá, ale nakonec jsme úspěšně dorazili. Horší bylo najít kulturák, protože jsme předtím od Mirka dostali celkem kusé instrukce, a tak jsme zabočili na úplně opačnou stranu a zatímco jsme bloudili po Kamenné, ostatní dohnali své zpoždění, a nakonec byli u KD jako první. Začali jsme s pomocí pořadatelů nosit aparát do sálu a všichni jsme si opatřili pivo. Dokonce i já jsem si troufl dát si alkoholické, abych se zbavil nervozity, která mi opět svírala útroby. Pořadatelé nás v žertu ubezpečili, že očekávají návštěvnost tak 30 lidí, takže není čeho se bát, ale stejně byl celý ten den pro všechny nějaký rozklepaný a roztěkaný.
Během zvučení jsme se s Excrementis Magna potýkali s různými neduhy zvukového systému, jako např. polámané zvukové kabely a přívodní kabel jejich komba s odmontovaným zemnícím vodičem. Většinu neduhů aparatury bohužel nešlo odstranit a tak jsme se museli smířit s tím, že takto budeme hrát. Zpěv šel ven do lidí nehorázně přechrchlaný, jako kdybychom zpívali přes kytarové zkreslení. Dělat se s tím bohužel nedalo nic, ačkoliv jsme se ve spolupráci s kýmkoliv, kdo byl zrovna u mixáku, snažili zvuk nějak vyladit. Během příprav jsem se seznámil s Petrem alias „Kozou“, což je první člověk, který, jak jsem se dozvěděl, trpí úplně stejnou panikou a nervozitou jako já. Je příjemné najít někoho, kdo si nemyslí, že jste hypochondr a má stejné problémy. Zastříleli jsme si za kulturákem z jeho airsoftové automatické útočné pušky, dali cigáro a pak se pomalu přiblížil čas jít na to.
Během prvních tónů našich písní bylo v sále lidí akorát tolik, že by se vešli do té pořadateli slibované třicítky. Možná to byla jejich počáteční lhostejnost nebo prázdnota sálu, nebo se prostě projevil smolný den. Faktem je, že naše první série byla hodně špatná. Já zapomínal texty a pořád jsem musel koukat do papírů, do kterých jsem navíc dobře neviděl, protože mám texty vytištěné malým písmem. Ostatní zapomínali celé party a museli improvizovat. Často někdo z nás propásl nástup nebo nastoupil jinak. No zkrátka Sarajevo. Až teprve když jsme dali krátkou pauzu, a do druhé série nastoupili před znatelně plnějším sálem, všechno zapadlo do klasických kolejí a kvalita našeho výstupu dosáhla své obvyklé úrovně. Druhá série už byla vyloženě požitek. Lidi reagovali a myslím, že jsme všichni pocítili obvyklý proud pozitivní energie od publika k nám, který je přesně tím, co se nám na koncertování líbí.
S vědomím, že jsme si snad napravili prvními písničkami pošramocenou reputaci, jsme odešli na pauzu a přenechali pódium Excrementis Magna, kteří se do toho dali s vervou a odhodláním. Šlo jim to moc pěkně. Jenom škoda, že chrchlající aparát dost uškodil zpěvákovi, jehož zpěv znám a vím, že s jinou aparaturou by byl jeho projev mnohem lepší.
Během večera jsme zahráli ještě dva sety, pár písniček jsme zopakovali, protože lidi byli dost rozpumpovaní a nám bylo hloupé přestat hrát jenom proto, že už jsme vyčerpali repertoár. Po nás opět pokračovala Excrementis Magna a nakonec se na pódiu odehrálo pár jamů, při kterých se různě střídalo obsazení jednotlivých nástrojů a sestavy obou kapel se různě promíchávaly. Nakonec jsme ještě šli posedět na chvíli do pekla a když jsme vynášeli naše nástroje k autům, Excrementis Magna nepřestávali bušit do lidí říznými rytmy a agresivními riffy. Jelikož na mě sedala únava, nechal jsem zbytek sestavy dole v pekle, naložil sestru, která taky chtěla jet domů a jal jsem se dráždit Bravíčko směrem ku Třebíči.
Každopádně dobrá akce a v Kamenné si určitě zase rádi zahrajeme. Díky patří všem pořadatelům, kteří se o nás vzorně starali, i kolegům z Excrementis Magna, kteří nás na akci pozvali.
Golet
