Stařeč 2018

Jana | 31. 08. 2018

Scénář roku 2009 se opakuje. Letos jsme si totiž po dlouhých devíti letech zahráli na Starči. Počasí přálo, tentokrát jsme byli už v kompletním složení i s klávesami. Hráli jsme jako první, tudíž areál zatím téměř zel prázdnotou. Naštěstí nás ale přišli podpořit členové rodin, přátelé a známí, takže jsme tam nebyli úplně sami (i když to tím pádem trochu připomínalo školní besídku). Hraní jsme si užili, děkujeme zvukařskému týmu za zajištění skvělého zvuku. Po skončení naší hudební produkce většina členů kapely zůstala. Konečně jsme se totiž mohli začít věnovat té příjemnější části večera - tj. poslechu ostatních kapel, setkání s přáteli a zejména konzumaci alkoholu. Velmi vydařený večer. Děkujeme za pozvání a pevně věříme, že se jednou dostaneme i do "hlavního vysílacího času". Něco Vám prozradím. Letošní rok je totiž pro naši kapelu významný, letos naše kapela dovršila 10 let existence. Samozřejmě to nelze srovnávat s ostatními stařečskými matadory :-), pro nás je to však velká věc. Ale o tom zas někdy příště.

Rokytná fest 2018

Jana | 13. 06. 2018

Letos jsme po dlouhých devíti letech dostali příležitost zahrát si na Rokytná festu. O možnosti hraní jsme se dozvěděli ani ne týden dopředu. Zřejmě některá kapela vypadla. Po důvodech není třeba pátrat. Přece si nenecháme ujít možnost zahrát si na poměrně velkém festu, který je pro nás v podstatě za kopcem. Zmobilizovali jsme všechny členy kapely, bohužel jsme se museli obejít bez Katky a jejích kláves. Po letmém pohledu na program Rokytné nás trochu lepilo, proto jsme na poslední zkoušce vybírali písničky jednak pokud možno bez kláves a druhak pokud možno bez "kopat hroby byl můj ideál", "preťal som si žily", "asi to tak bude, je to cejtit všude", apod. Na zábavu dobrý, ale když máte vlézt na pódium po světově uznávaném revivalu Metallicy, tak nic moc.

Do Rokytnice jsme dorazili, když byli výše zmínění borci (Metallica - Scream Inc.) právě na pódiu. Nachystaní za pódiem jsme si vyslechli největší hity od Metallicy, přihlíželi jsme, jak lidi před pódiem motají vlasama a hrozí paroháčema. Postupně jsme propadali zoufalství, jak bude po něčem takovém publikem přijat náš repertoár. Borci z Ukrajiny hráli do půlnoci, pak proběhl bleskový přesun ve smyslu oni dolů, my nahoru. Všechny obavy z nás rázem spadly, lidi byli totiž rozjetí a skvělí. Navzdory obavám jsme nakonec mimo anglicky zpívaných hitů dokonce i váleli sudy v pekle, najímali holky za padesát a tak. Děkujeme přítomným, že nás podpořili a děkujeme pořadatelům, že jsme si mohli zahrát. My jsme si to každopádně užili. Snad jsme byli pro všechny zúčastněné příjemným zakončením festivalu. Tak třeba zas někdy v Rokytnici...

TOPlist